Arizace ceske kinematografie / PhDr. Petr Bednarik ; Recenzovali, doc. PhDr. Michal Sobr, CSc. ; PhDr. Ivan Klimes ; Mgr. Otomar L. Krejca ; Karolinum Redakce, Lenka Scerbanicova ; Obalka Milos, Vystrcil ; Graficka uprava, Kristyna Tenkratova.

Format:

Book

Author/Creator:

Bednarik, Petr, author.

Contributor:

Sobr, Michal, reviewer.

Klimes, Ivan, reviewer.

Krejca, Otomar L., reviewer.

Scerbanicova, Lenka, editor.

Milos, Obalka, cover designer.

Tenkratova, Kristyna, artist.

Language:

Czech

Subjects (All):

World War, 1939-1945--Confiscations and contributions--Czechoslovakia.

World War, 1939-1945.

Aryanization--Czechoslovakia.

Aryanization.

Motion picture industry--Political aspects--Czechoslovakia--History.

Motion picture industry.

Physical Description:

1 online resource (153 p.)

Edition:

Vydani prvni.

Place of Publication:

[Prague, Czech Republic] : Karolinum, 2003.

Language Note:

Czech

Summary:

Předkládaný text se věnuje tématu arizace české kinematografie, které nebylo doposud samostatně zpracováno. Hlavní pozornost je soustředěna na období let 1938–1942. Samotný proces arizace začal až po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přesto se úvod textu zabývá již pomnichovskou druhou republikou (říjen 1938 – březen 1942). Jedním ze znaků tohoto období byla i vlna antisemitismu. V Československu byla ve velké míře spojena s úsilím zničit židovskou konkurenci v nejrůznějších oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani oblasti kinematografie. Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní představitelé jsou zaznamenány v úvodní kapitole. Další části práce jsou již zaměřeny přímo na období Protektorátu Čechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá změnami, které v oblasti kinematografie proběhly v prvním roce existence protektorátu a byly nějakým způsobem spojeny s židovskou problematikou. Kapitola 3 je věnována otázce filmových ateliérů. Podrobně se zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Němci využili v létě 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který mohl vyvíjet nátlak na akcionáře firmy A-B Barrandov. Kapitola 4 se zabývá arizací filmových společností a kin. Kapitola 5 přináší profily hlavních německých arizátorů, kteří jako dosazení správci nebo jako úředníci Úřadu říšského protektora arizaci přímo prováděli. Je zachycen vývoj jejich kariéry a jejich činnost na území protektorátu. Jako Apendix jsou připojeny dvě podkapitoly. Jedna se zabývá filmy s antisemitskými prvky, které byly natáčeny v protektorátu. Druhá podkapitola zaznamenává poválečný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou její majitel Josef Auerbach chtěl obnovit, ale úřady mu to neumožnily. V příloze jsou v německém jazyce uvedeny edice některých dokumentů k tematice arizace české kinematografie. Práce je doplněna přehledem židovských podnikatelů a tvůrců, kteří v české kinematografii působili do vzniku Protektorátu Čechy a Morava.

Contents:

Intro

Obsah

Úvod

1. Projevy antisemitismu v kinematografii za druhé republiky

2. První rok Protektorátu Čechy a Morava

Pokus českých fašistů obsadit Barrandov - 16. březen 1939

Protižidovská filmová opatření v období prvního roku protekt

Koncepce německé filmové politiky v protektorátu

3. Filmové ateliéry

Barrandov

Ateliéry Host, Bapoz, Foja

4. Filmové půjčovny, výrobny a kina

Elektafilm a Slaviafilm

Kina

5. Němečtí arizátoři

Hermann Glessgen

Anton Zankl

Wilhelm Söhnel

Karl Schulz

Apendix

Protižidovské filmy

Elektafilm po válce

Závěr

Přílohy

Přehled židovských filmových firem, podnikatelů a tvůrců

Edice pramenů

Prameny

Literatura

Seznam zkratek

Jmenný rejstřík.

Notes:

Description based upon print version of record.

Includes bibliographical references and index.

Description based on print version record.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

ISBN:

9788024627038

8024627035

OCLC:

927227133