RežIsér Jako Koncept : Tvorba Operního RežIséra Milose Wasserbauera V Padesátých a Sedesátých Letech 20. Století.

Format:

Book

Author/Creator:

Havlíčková Kysová, Sárka.

Language:

Czech

Subjects (All):

Historie.

Local Subjects:

Historie.

Physical Description:

1 online resource (297 pages)

Edition:

1. elektronické vydání

Place of Publication:

Prague : Karolinum Press, 2019.

Summary:

Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele? Brněnská teatroložka Šárka Havlíčková Kysová využila nejaktuálnějších informací o problému a jeho řešení a tak také uchopila svou wasserbauerovskou monografii s nezvyklým názvem Režisér jako koncept... Snaha o využití nových metodologických postupů přivedla autorku k detailnímu rozboru řeči pramenů a možností, jak je číst. Režisérovu osobnost ukázala v ohnisku různých prostředí a vlivů, jež podrobně rozebírá s využitím široké palety aktuálních poznatků. Z analýzy zdrojů právem usoudila, že některé dosavadní kategorie jsou komplikovanější, než by se mohlo zdát z projevů dobových kodifikátorů. Pojetí operního režiséra jako soubor proměnlivých konceptů vypovídá o metodě vskutku neotřelé, zprostředkující však pozoruhodný obraz atmosféry v českém divadelnictví 50. a 60. let dvacátého století.

Contents:

Obálka

Obsah

Poděkování

Úvod

1. Operní režisér jako proměnlivý koncept

2. Život Miloše Wasserbauera

2.1 Badatelský výběr zpráv/informací o životě a díle Miloše Wasserbauera

2.2 Konceptualizace operního režiséra Miloše Wasserbauera v nekrolozích a vzpomínkových textech

3. Operní režisér jako soubor konceptů

3.1 Miloš Wasserbauer jako realistický operní režisér

3.1.1 Realismy

Nejedlého koncept socialistického realismu a pluralita realismů

Realismus, naturalismus a režisér jako organizátor ideové a stylové jednoty inscenace dle Adolfa Scherla

3.1.2 Inspirace v zahraničí

Konstantin Sergejevič Stanislavskij jako operní režisér. Recepce systému Stanislavského v českém myšlení o operní inscenační tvorbě

Stanislavského metoda v operní inscenační praxi dle Antarové a Kristiho

Kristiho výklad základních východisek systému Stanislavského v opeře

Evžen Oněgin a ideál kategorie pravdivosti interpretace

Walter Felsenstein jako operní režisér přinášející realistické hudební divadlo

Herec-zpěvák a režisér důkladně studující partituru

Felsensteinův koncept pravdivosti v inscenační praxi hudebního divadla

Felsenstein a Stanislavskij

3.1.3 Wasserbauerova konceptualizace pojmu realismus

Ideál realismu v operní režii

3.2 Miloš Wasserbauer socialistický a "realistický" operní režisér

3.2.1 "Velká škola socialistického realismu": Mladá garda a Tarasova rodina

3.2.2 Požadavky na novou československou operu vzešlé ze dvou "sovětských vzorů"

3.2.3 Realistická tvůrčí metoda v režiích Miloše Wasserbauera

3.2.4 Scénický realismus Waltera Felsensteina jako inspirační zdroj?

3.3 Miloš Wasserbauer hledač ideje díla

Partitura jako východisko scénické interpretace operního díla: Ústřední idea díla a vycházení z partitury.

3.4 Buditel slovenského národního cítění: padesátá léta v Bratislavě

3.4.1 Inscenace slovenských novinek

Juro Jánošík (Bratislava, 1954)

Beg Bajazid (Bratislava, 1957)

Svätopluk (Bratislava, 1960)

3.4.2 Monumentalizace historie v pojetí Miloše Wasserbauera: důležitá setkání se scénografy

Don Carlos 1956 - "spor" o ideu díla

3.5 Dramaturgie opery Státního divadla v Brně jako koncept historického vývoje

3.5.1 "Pěstování domácího umění jest první a nejkrásnější úloha naší opery"

3.5.2 Dramaturgie a požadavek "zdivadelnění opery"

3.6 Miloš Wasserbauer jako vykladač české operní mytologie

3.6.1 Dalibor

3.6.2 Smetana ve Wasserbauerových inscenacích Dalibora a v jejich recepci

Dalibor (Bratislava, 1957)

Dalibor (Brno,1962)

3.7 "Apoštol Janáčka" - režisér kultivující, udržující a propagující janáčkovskou inscenační tradici

3.7.1 Ota Zítek jako předchůdce Miloše Wasserbauera v janáčkovské inscenační tradici

3.7.2 Rudolf Walter jako předchůdce Miloše Wasserbauera v janáčkovské inscenační tradici

3.7.3 Miloš Wasserbauer a janáčkovská inscenační tradice

Z mrtvého domu (Brno, 1958)

Její pastorkyňa

Jej pastorkyňa (Bratislava, 1955) a janáčkovská inscenační tradice na Slovensku

Její pastorkyňa (Brno, 1961)

Věc Makropulos (Brno, 1962)

Příhody lišky Bystroušky a slavnostní otevření nového divadla (Brno, 1965)

Výlety pana Broučka (Brno, 1967)

3.8 Miloš Wasserbauer režisér mezinárodně uznávaný

3.8.1 Síla osudu (Lipsko, 1963)

3.8.2 Šostakovičova Katěrina Izmajlová v Brně a v Miláně (1964)

3.9 Režisér směřující k jevištní metafoře

3.9.1 "Posun" k jevištní metafoře I: Inscenační přístup k barokní opeře a Händelův Caesar

Julius Caesar (Brno, 1966)

3.9.2 "Posun" k jevištní metafoře II: Inscenační přístup k Verdiho Otellovi.

Otello (Brno, 1967) - naplno využité možnosti nového prostoru

3.10 Miloš Wasserbauer pedagog

3.10.1 Výchova operního umělce ve studiu

3.10.2 Herec v centru zájmu

Závěr

Zdeněk Nejedlý jako celoživotní inspirátor (nejen) Miloše Wasserbauera

Zkušenosti a koncepty předchozích badatelů

Scénografie jako progresivní složka operní inscenace

Metafora jako prostředek sdělení

Summary

Bibliografie

Soupis vyobrazení

Rejstřík.

Notes:

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

ISBN:

9788024644646

8024644649

OCLC:

1223086457