Estonsky a finsky illativ v pohledu kognitivni gramatiky / Petra Hebedová.

Format:

Book

Author/Creator:

Hebedová, Petra, author.

Series:

Spisy Filosoficke Fakulty Masarykovy University, 1211-3034 ; 444

Language:

Czech

Subjects (All):

Estonian language--Grammar.

Estonian language.

Finnish language--Grammar.

Finnish language.

Physical Description:

1 online resource (255 pages).

Edition:

1st ed.

Place of Publication:

Brno, [Czech Republic] : Masarykova Univerzita, 2016.

Language Note:

Summary in English.

Summary:

Kniha za pomoci popisu pádových forem i významů jednoho pádu ve dvou jazycích nastiňuje možnosti kognitivně gramatického popisu jazyka a ukazuje i různá zákoutí estonské a finské gramatiky. Zabývá se tím, jak a proč se ustálily různé illativní pádové formy v dnešní standardní estonštině a finštině, v jakém rozsahu se používají a jak lze popsat jejich vzájemné vztahy. Věnuje se také popisu illativního významu v obou jazycích. Zamýšlí se nad pojetím jazykových kategorií i nad pojmem motivace v gramatice jazyka a rozebírá možnosti využití kognitivně gramatických východisek v popisu morfologie těchto dvou jazyků.

Contents:

Intro

OBSAH

PŘEDMLUVA

1 ÚVOD

2 ILLATIV V PÁDOVÉM SYSTÉMUFINŠTINY A ESTONŠTINY

2.1 Popis pádové kategorie

2.2 Illativ jako lokální pád

3 STRUČNĚ K FINSKÉ A ESTONSKÉ FONOLOGII

3.1 Finská a estonská fonologie

3.2 Fonologický inventář finštiny

3.3 Opozice kvantity ve finštině

3.4 Fonologický inventář estonštiny

3.5 Prozodické charakteristiky přízvučné slabiky v estonštině

3.6 Opozice důraznosti slabik a přízvuk v estonštině

3.7 Opozice kvantity vokálů a konsonantů v estonštině a jejíinterpretace

3.8 Poznámka k estonské ortografii

4 KONCEPTY KOGNITIVNÍ GRAMATIKY

4.1 Kategorizace v kognitivní lingvistice

4.1.1 Kategorizace jako proces, kódování a konvenčnost

4.1.2 Schematická síť

4.1.3 Využití schematické sítě

4.1.4 Kategorie přirozené a distribuční

4.2 Syntagmatická spojení

4.2.1 Složené výrazy a status jednotky

4.2.2 Způsob propojení

4.2.3 Autonomní a závislý komponent

4.2.4 Závislé morfémy v estonštině a ve finštině

4.2.5 Širší kontext výskytu illativu

5 FORMY ESTONSKÉHO ILLATIVU

5.1 Illativ ve standardní estonštině

5.2 Historický vývoj forem illativu singuláru v estonštině

5.3 Illativ v psané estonštině a v procesu standardizace

5.4 Otázky spojené s distribucí illativních vzorů

5.5 Formy estonského illativu jako kategorie

5.5.1 Kategorizace na základě kritérií a atributů

5.5.2 Kategorizace v modelu schematické sítě

5.5.3 Využité možnosti rozšíření

6 FORMY FINSKÉHO ILLATIVU

6.1 Illativ ve standardní finštině

6.1.1 Koncovky illativu singuláru

6.1.2 Koncovky illativu plurálu

6.1.3 Illativ a posesivní sufixy

6.1.4 Podoba kmene v illativních tvarech

6.2 Historický vývoj illativních tvarů ve finštině

6.3 Finský illativ v procesu standardizace

6.4 Finský illativ jako schematická síť

6.5 Historická motivace.

7 ILLATIV JAKO DISTRIBUČNÍ KATEGORIE

7.1 Otázky spojené s distribucí alomorfů

7.2 Produktivita

7.3 Tradiční pohled na produktivitu estonských illativních vzorů

7.4 Možnosti uplatnění finských illativních koncovek

7.5 Pojem produktivity v popisu jazyka

7.6 Kognitivní význačnost a elaborační vzdálenost

7.7 Možnosti využití estonských illativních tvarů

7.7.1 Výskyt illativních forem zakončených na -hV

7.7.2 Výskyt illativních forem se zakončením -de

7.7.3 Výskyt ablautových illativních forem

7.7.4 Výskyt geminačních illativů

7.7.5 Výskyt illativních tvarů s koncovkou -sse

7.7.6 Závěry k vyhledávání v korpusech

7.7.7 Použití illativu u vlastních místních jmen

7.8 Možnosti využití finských illativních tvarů

7.8.1 Schematický kmen a komplementární distribuce

7.8.2 Použití koncovek -hVn a -seen v illativu singuláru

7.8.3 Výskyt koncevek -siin a -hin v illativu plurálu

7.8.4 Kolísání stupně v illativu plurálu

8 DEKLINAČNÍ TYPY

8.1 Deklinační typy v teoretickém popisu jazyka

8.2 Příklady využití deklinačních typů

9 POLYSÉMIE FINSKÉHOA ESTONSKÉHO ILLATIVU

9.1 Význam v kognitivní sémantice

9.2 Polysémie illativu

9.3 Polysémie finského illativu

9.3.1 Základní schéma illativu (prototyp)

9.3.2 Obecné schéma „lokální illativ"

9.3.3 Subjektivní pohyb

9.3.4 Rozšíření do jiných domén

9.3.5 Rozšíření „směřování činnosti" a „místo zasažení"

9.3.6 Schéma „zaměření na cíl"

9.3.7 Rozšíření „illativ jako účel"

9.3.8 Situační schéma

9.3.9 Rozšíření „existenciální užití"

9.3.10 Rozšíření „vyjádření příčiny"

9.3.11 Schéma „přesun k / započetí jiné činnosti"

9.3.12 Schéma „připravenosti k činnosti"

9.3.13 Schéma „část z celku"

9.3.14 Užití illativu s postpozicemi

9.3.15 Terminativní význam a škála

9.3.16 Jiná časová vyjádření a umístění na škále.

9.3.17 Síť významů finského illativu

9.4 Polysémie estonského illativu

9.4.1 Prototyp a obecně lokální schéma

9.4.2 Rozšíření „směřování činnosti"

9.4.3 Přenos do jiných domén a subjektivní pohyb

9.4.4 Existenciální užití

9.4.5 Illativ v časových vyjádřeních

9.4.6 Situační schéma

9.4.7 Schéma „zaměření na cíl"

9.4.8 Schéma „část z celku"

9.4.9 Ma-infinitiv

9.4.10 Terminativ a postpoziční syntagmata

9.4.11 Tázací adverbia Kuhu? „Kam?" a Millesse? „Do čeho?"

10 ZÁVĚR

LITERATURA

SEZNAM TABULEK, SCHÉMAT A OBRÁZKŮ

POUŽÍVANÉ ZKRATKY

VĚCNÝ REJSTŘÍK

THE ILLATIVE CASE IN ESTONIAN AND FINNISH FROM THE PERSPECTIVE OF COGNITIVE GRAMMAR SUMMARY.

Notes:

Includes bibliographical references.

Description based on online resource; title from PDF title page (EBC, viewed January 23, 2018).

ISBN:

9788021087170

802108717X

OCLC:

1017000511